RSC Modřany

Už v pátek dorazila většina týmu na Kamencové jezero. Nejprve dorazil Marian s Tomajdou a Mártym. Následoval je druhý vůz, který vezl Sedrika, Buráka, Romana a Trautumberka. Po registraci na recepci (kterou svérázně obstaral Burák) jsme zasedli na večeři do restaurace. Dokoukali jsme první den Davic cupu a vytáhli karty. Dali jsme dvě kola "knedlíků" ve dvojičkách a pustili se do panáčkování. Jablíčka, "gumoví medvídci", zelená, ...K tomu zábavná hra s kartami, kdy se rozdávají karty a první, kdo dostane krále vymyslí úkol tomu, kdo dostane druhého krále. Důsledky úplně nedomyslel Trautumberk. Dostal prvního krále, vymyslel pěknou pakárnu a další král vyšel opět na něj... Ale hra je hra. Po zkasírování v restauraci kolem půlnoce se tým přesunul na stánek. Hnusný pivo, hnusnej párek, zima jak v Rusku. Jediným pozitivem byl venkovní jukebox. Ten fascinoval zvláště Buráka. Po hodince mrznutí šla většina spát pod širák na mokrou louku. A zatímco ve vedlejším stanu prožívala jakási slečna hlasitě dva orgasmy, jádro mančaftu tvrdě spalo.

Ráno se šlo na snídani do restaurace. Dospávali jen Tomajda a Burák. Po návratu jsme trochu vycukali Buráka, když jsme ho popadli ve spacáku a nesli kus k vodě. Docela se bránil! Tak jsme ho vysypali jen do trávy. Pak jsme dali krátkou brazilskou rozcvičku s míčem. Bylo nádherné sledovat tu žonglérskou ekvilibristiku! Před polednem jsme zašli na druhý stánek na limonádu a lívance. Sem dorazila druhá vlna z Prahy. Dušan, Pecan a Hrnča. Po krátkém posazení jsme vyrazili do Cihlářské ulice na hřiště.

Ve 14:20 jsme nastoupili proti FC-R.BISTI Chomutov. Výborný taktický výkon a dobrá obranná hra přinesly ovoce v podobě prvního bodu za remízu 0:0. Dalším soupeřem bylo Flamengo Chomutov, které uhrálo remízu se Za Zenitem. Modřany se ujaly vedení po pěkné narážečce před brankou a na dvoubrankový rozdíl zvýšil z přísně nařízené penalty Pecan. Soupeř vrhl všechny síly do závěrečného náporu, ale už jen snížil na 2:1. Další výsledky ve skupině nás poslaly do nedělních bojů ještě před posledním zápasem. Na tým Za Zenitem Praha jsme šli s odhodláním porazit je a to se také povedlo. Pecan nejprve potrestal vyběhnutí gólmana střelou přes celé hřiště a poté se přesně trefil i podruhé. Soupeř už jen snížil na 2:1 přesnou střelou k tyči.

Po dohrání jsme se přesunuli zpět na Kamenčák do restaurace na večeři. Po večeři se opět začalo s panákama. Cosi ovocného červeného - višeň? Každopádně tlamolep. Po zavíračce v restauraci se většina týmu přesunula k oblíbenému stánku s jukeboxem. Navzdory předpovědi počasí začalo opět pršet. Po hodinně - dvou na stánku to už vypadalo na konec a na zasloužený spánek. Protože stále pršelo, dalo se spát jen pod střechou přímo u stánku. Jenomže dorazila další skupina žíznivců a jukebox se opět rozjel na plné obrátky. Spát se nedalo. Teprve nad ránem se někomu i podařilo na chvíli usnout. Ostatní jen tak leželi a pokoušeli se o to. Teda ne všichni. Burák s novými přáteli dál ládoval jukebox a táhl zábavu.

O půl osmé se vstávalo na nedělní zápasy. Budit nebylo potřeba, nespal snad nikdo. Snad nejlépe se vyspal Pecan s Dušanem ve stanu a trochu i Hrnča s Mártym, kteří zkusili spát v autě. Ostatní moc nenaspali a bylo to na nich vidět.

Na hřišti se nikomu do hry nechtělo. Burák vzdal (zbaběle) fotbal ihned. Ostatní trpěli na hřišti. Nejprve se do nás pustili Třebušice. Výsledkem byla naše prohra 0:3. A protože Třebušice vyhrály oba zápasy ve skupině, rozhodovalo se o postupujícím v našem druhém utkání. Tým (doplním, nepamatuji jméno) měl být snadnějším soupeřem. A postup byl blízko po gólech Trautumberka a Pecana! Dvougólový náskok už si každý dobrý tým pohlídá. Ne tak my. Ještě před koncem druhé půly přišly dva rychlé zásahy a bylo opět srovnáno. Ve druhé půli pak soupeř proměnil dva brejky a výhrou 2:4 postoupil do dalších bojů. Na nás už zbyla jen sprcha...

Vrátili jsme se na Kamenčák zaplatit ubytování a naobědvat se. Poté se naskákalo do aut a jelo se domů...

Turnaj tak dopadl jako obvykle. V sobotu se hrál výborný fotbal a zaslouženě jsme vyhráli skupinu. V neděli týž tým sotva chodil a vnímal. A tomu odpovídaly výsledky. Ale platí známé heslo: Není důležité zvítězit, ale zůčastnit se!

Nejlepší hráč týmu: Pecan

Král stánků: Burák